|
|
Moderní biomateriály pro regeneraci pojivových tkání
Hefka Blahnová, Veronika ; Filová, Eva (vedoucí práce) ; Maxová, Hana (oponent) ; Motlík, Jan (oponent)
Pojivové tkáně se typicky vyznačují velkým objemem mezibuněčné hmoty. Jejich hlavní funkcí je poskytovat mechanickou oporu a ochranu ostatním tělním orgánům. Tato práce je zaměřena na regeneraci tkáně kosti a chrupavky, potažmo osteochondrálního defektu. V rámci provedených experimentů byla sledována viabilita a diferenciace lidských kmenových buněk. V in vitro podmínkách byl testován PCL nosič s příměsí růstových faktorů, kolagenová pěna s biokeramikami, xenogenní kostní štěp s biomimetickými peptidy a titanový nosič s nanostrukturovaným povrchem. Vybraný bezbuněčný nosič byl následně implantován do osteochondrálního defektu králičího modelu, kde byla sledována míra regenerace poškozených tkání. In vivo byl hodnocen kolagenový nosič s příměsí PCL nanovláken a biokeramik obohacený o růstové faktory IGF-1, bFGF, TGFβ1 a BMP-2. Právě přídavek růstových faktorů se in vivo jevil jako ne příliš vhodný především z důvodu indukce patologické zánětlivé odpovědi. a to navzdory tomu, že v in vitro podmínkách vykazoval spíše pozitivní efekt. Rovněž biomimetické peptidové sekvence stimulovaly osteogenní diferenciaci lidských mezenchymálních kmenových buněk. V případě různých typů biokeramik kombinovaných s kolagenem i buňky reagovaly spíše na konkrétní kalcium fosfát, respektive hydroxyapatit, než na povrchové...
|
|
|
Genetic regulation of the cranial cartilage and bone development
Burianová, Andrea ; Machoň, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaucká, Markéta (oponent)
Vývoj lebky zahrnuje řadu komplexních buněčných procesů, kterých se účastní dvě různé buněčné linie - jedinečná populace tranzientních pluripotentních buněk neurální lišty a buňky pocházející z mezodermu. Mezi kostmi lebky pocházejících z těchto odlišných buněčných linií bylo prokázáno několik rozdílů v molekulárních mechanismech probíhajících v chondrogenezi a osteogenezi. Hlavové kosti vznikají intramembránovou i endochondrální osifikací bez ohledu na svůj původ. Indukce, migrace, kondenzace, diferenciace a proliferace patří mezi buněčné procesy, které vedou k tvorbě hlavových kostí a vyžadují sofistikovanou genovou kontrolu. Výsledky nejnovějších studií dokazují roli několika signálních drah a jejich cílových genů ve vývoji lebky. Jednotlivé signální kaskády jsou velmi složitě propojené a společně vytvářejí genovou regulační síť. Tato práce se věnuje především genetickým programům, které ovládají vývoj kosterních struktur pocházejících z neurální lišty. Klíčová slova: buňky neurální lišty, osteogeneze, chondrogeneze, mezenchymální kondenzace, genová regulační síť
|
host ::
RSS.